Zpět na přehled

Albumin

ALB

Parametry metody

Princip

absorpční spektrofotometrie, kolorimetrické stanovení s bromkresolovou zelení (BCG)

Materiál
sérum
Typ zkumavky
zkumavka bez či s aktivátorem srážení
Stabilita

7 dní při 2-8 °C

Jednotky
g/l
Referenční meze
 věk ref. mez (g/l)
 0 - 6T 27 - 33 
 6T - 150R 35 - 53 
Zdroj referenčních mezí
Jaroslav Masopust: Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, Karolinum 1998
Doba odezvy
24 h
Klinické informace

Albumin je hlavní protein krevní plazmy, tvoří přibližně 60 % celkové hmotnostní koncentrace plazmatických proteinů. Je syntetizován v játrech, po uvolnění do oběhu se 42 % nachází intravazálně, zbytek je v intersticiu. Nejvíce extravazálního albuminu je přítomno v podkoží a ve svalech. Je transportním proteinem mnoha látek a významně se podílí na udržování koloidně osmotického (onkotického) tlaku. Přispívá k pufrační a antioxidační kapacitě krevní plazmy a je zdrojem aminokyselin pro syntézu proteinů v periferních tkáních. Albumin je v malé míře vylučován močí, nevýrazné množství se ztrácí difuzí do GIT. Odbouráván je převážně v endotelových buňkách krevních kapilár.

Interpretace

↓ těžké hapatopatie, jaterní cirhóza, proteinová malnutrice, akutní a chronické zánětlivé stavy, nádorové onemocnění, monoklonální gamapatie, nefrotický syndrom, popáleniny, exsudativní enteropatie, otok, ascites, sepse, hyperhydratace, analbuminemie (vrozený defekt syntézy albuminu)


↑ absolutní zvýšení albuminu se v organismu nevyskytuje

Zdravotní výkon
81329