Amyláza (AMS)

α-amyláza je sekreční enzym tvořený epiteliálními buňkami pankreatu a slinných žláz, z části i v játrech. Katalyzuje hydrolytický rozklad polysacharidů jako je amylóza, amylopektin a glykogen štěpením 1,4-α-glykosidických vazeb. Glykosidické vazby polysacharidů a oligosacharidů jsou většinou hydrolyzovány souběžně. Jsou známy dva typy α-amylázy, pankreatická (P-typ) a slinná (S-typ). Zatímco P-typ můžeme přiřadit jednoznačně ke slinivce a je orgánově specifický, S-typ pochází z různých míst. Vedle slinných žláz je možné se s ním setkat ve slzách, potu, mateřském mléce, plodové vodě, plicích, varlatech a epitelu vejcovodů. Jelikož specifické klinické symptomy pankreatických onemocnění jsou omezené, má stanovení α-amylázy důležitou úlohu při jejich diagnostice. Zvýšené hodnoty α-amylázy se nevztahují jen na akutní pankreatitidu nebo zánětlivou fázi chronické pankreatitidy, ale vyskytují se rovněž ve spojitosti s renálním selháním (omezená glomerulární filtrace), nádory na plicích, vaječnících, při plicních  chorobách, onemocnění slinných žláz, diabetické ketoacidóze, cerebrálním traumatu, při chirurgických zásazích nebo v případech makroamylasémie. Specifičnost pro pankreas je doporučeno potvrdit doplňujícím vyšetřením specifického enzymu - lipázy nebo pankreatické α-amylázy.

Močová amyláza je exkretována glomerulární filtrací a z 50% zpětně resorbována v tubulech. Při přechodné tubulární poruše (diabetická ketoacidóza, akutní pankreatitida, proteinurie) je reabsorpce redukována se současným zvýšením clearance amylázy. Zvýšení v moči u akutní pankreatitidy nastupuje později než elevace amylázy v séru.