Borrelie IgG, IgM
Parametry metody
chemiluminiscenční imunoanalýza (CLIA)
7 dnů při 2-8 °C
IgM: 0 - 0,9 IP
IgG: < 10 AU/ml
Borrelia burgdorferi sensu lato je mikroaerofilní pohyblivá G- spirochéta. Je původcem lymeské borreliózy. Borrelia burgdorferi sensu lato se na podkladě vlastností genetických, fenotypových a imunologických dělí na 4 genospecies -B. burgdorferi sensu stricto, B. garinii, B. afzelii a B. japonica. B. burgdorferi sensu stricto se vyskytuje na celém světě, ale jako jediná v severní Americe; B. garinii a B. afzelii v Evropě, B. japonica v Japonsku. V České republice jsou původcem borreliózy zejména druhy B. garinii a B. afzelii, B. burgdorferi senzu stricto jen zřídka. Přenáší se klíšťaty druhu Ixodes ricinius. Klinické projevy LB se dělí do tří stádií: 1.časné lokalizované stádium (za 3 dny až 6 týdnů po přisátí klíštěte) - typickým příznakem je pomalu se šířící červená skvrna, zvaná erythema migrans, která se objeví v místě přisátí klíštěte asi u třetiny postižených. Toto stádium může být doprovázeno chřipkovými příznaky. V 2. časném diseminovaném stádiu (několik týdnů až měsíců po infekci) se objevuje zánětlivé postižení CNS (serosní meningitida), kardiální postižení, postižení oka (konjunktivitida), kloubů (migrující artralgie) a kůže (boreliový lymfocytom). Pro třetí pozdní stádium (více než 6 -12 měsíců po infekci) jsou charakteristické chronické změny různých orgánů, zejména kloubů, kůže a nervového systému. Je prokázáno, že B. afzelii způsobuje hlavně kožní postižení, B. garinii neuroborreliózu a B. burgdorferi senzu stricto artritidu a neuroborreliózu.
Protilátky proti boreliím se stanovují v krvi (séru), likvoru, případně v synoviální tekutině. Protilátky třídy IgM jsou detekovatelné 3 – 4 týdny po přisátí klíštěte. Za 1 – 3 měsíce jsou odbourány, mohou však přetrvávat i několik měsíců. V případě hraničního nálezu je vhodný další odběr za 3 – 6 týdnů. Protilátky třídy IgG se objevují 4 – 8 týdnů po infekci, jsou někdy poměrně brzy odbourány (za 1 rok), ale mohou přetrvávat i mnoho let. U borelií nemají IgG protilátky protektivní charakter a i za jejich přítomnosti je možno se znovu nakazit borreliózou. Pouhá pozitivita protilátek bez klinických projevů nesvědčí o onemocnění. Časté jsou nespecifické pozitivity testu ELISA. Nespecifické zkřížené reakce ve třídě IgM mohou být způsobeny reakcí s revmatoidním faktorem. Nespecifické zkřížené reakce v IgG třídě mohou být způsobeny také reakcí s jinými spirochétami, EBV, streptokoky atd. V případě klinických potíží a pozitivity protilátek u metody ELISA je nutná konfirmace Westernblotem. Ale i naopak, negativní serologický nález nevylučuje onemocnění borreliózou. Borelie může někdy díky svým maskovacím schopnostem přežít léčbu v těle hostitele. Toto chování způsobuje atypické klinické symptomy i atypické klinické nálezy. Pacient s přeléčenou borreliózou by měl být 2 – 4 roky sledován.
IgM | < 0,9 IP | negativní |
0,9 - 1,1 IP | hraniční | |
≥ 1,1 IP | pozitivní | |
IgG | < 10 AU/ml | negativní |
10 - 15 AU/ml | hraniční | |
≥ 15 AU/ml | pozitivní |