Borrelie IgG, IgM

Borrelia burgdorferi sensu lato je mikroaerofilní pohyblivá G- spirochéta. Je původcem lymeské borreliózy. 

Borrelia burgdorferi sensu lato se na podkladě vlastností genetických, fenotypových a imunologických dělí na 4 genospecies - B. burgdorferi sensu stricto, B. garinii, B. afzelii a B. japonica. B. burgdorferi sensu stricto se vyskytuje na celém světě, ale jako jediná v severní Americe; B. garinii a B. afzelii v Evropě, B. japonica v Japonsku. V České republice jsou původcem borreliózy zejména druhy B. garinii a B. afzelii, B. burgdorferi senzu stricto jen zřídka. Přenáší se klíšťaty druhu Ixodes ricinius. 

Klinické projevy LB se dělí do tří stádií: 

1. časné lokalizované stádium (za 3 dny až 6 týdnů po přisátí klíštěte) - typickým příznakem je pomalu se šířící červená skvrna, zvaná erythema migrans, která se objeví v místě přisátí klíštěte asi u třetiny postižených. Toto stádium může být doprovázeno chřipkovými příznaky. 

Ve 2. časném diseminovaném stádiu (několik týdnů až měsíců po infekci) se objevuje zánětlivé postižení CNS (serosní meningitida), kardiální postižení, postižení oka (konjunktivitida), kloubů (migrující artralgie) a kůže (boreliový lymfocytom). 

Pro 3. pozdní stádium (více než 6 -12 měsíců po infekci) jsou charakteristické chronické změny různých orgánů, zejména kloubů, kůže a nervového systému. Je prokázáno, že B. afzelii způsobuje hlavně kožní postižení, B. garinii neuroborreliózu a B. burgdorferi senzu stricto artritidu a neuroborreliózu. 

Protilátky proti boreliím se stanovují v krvi (séru), likvoru, případně v synoviální tekutině.

Protilátky třídy IgM jsou detekovatelné 3 – 4 týdny po přisátí klíštěte. Za 1 – 3 měsíce jsou odbourány, mohou však přetrvávat i několik měsíců. V případě hraničního nálezu je vhodný další odběr za 3 – 6 týdnů.

Protilátky třídy IgG se objevují 4 – 8 týdnů po infekci, jsou někdy poměrně brzy odbourány (za 1 rok), ale mohou přetrvávat i mnoho let. U borelií nemají IgG protilátky protektivní charakter a i za jejich přítomnosti je možno se znovu nakazit borreliózou. Pouhá pozitivita protilátek bez klinických projevů nesvědčí o onemocnění. Časté jsou nespecifické pozitivity testu ELISA. Nespecifické zkřížené reakce ve třídě IgM mohou být způsobeny reakcí s revmatoidním faktorem. Nespecifické zkřížené reakce v IgG třídě mohou být způsobeny také reakcí s jinými spirochétami, EBV, streptokoky atd. 

V případě klinických potíží a pozitivity protilátek u metody ELISA je nutná konfirmace Westernblotem. Ale i naopak, negativní serologický nález nevylučuje onemocnění borreliózou. Borelie může někdy díky svým maskovacím schopnostem přežít léčbu v těle hostitele. Toto chování způsobuje atypické klinické symptomy i atypické klinické nálezy. Pacient s přeléčenou borreliózou by měl být 2 – 4 roky sledován.