Draslík (kalium, K)
Parametry metody
Iontově selektivní elektroda (ISE)
Sérum: 7 dní při 2-8 °C
Moč: 2 měsíce při 2-8 °C
Sérum | ||||||||
Pohlaví | Věk | |||||||
M+Ž | 0 - 6T | 4,7 - 7,5 mmol/L | ||||||
6T - 1R | 4,0 - 6,2 mmol/L | |||||||
1 - 15R | 3,6 - 5,9 mmol/L | |||||||
15 - 150R | 3,8 - 5,0 mmol/L | |||||||
Moč odpad | ||||||||
M+Ž | 0 - 6T | 0 - 25 mmol/24h | ||||||
6T - 1R | 15 - 40 mmol/24h | |||||||
1 - 15R | 20 - 60 mmol/24h | |||||||
15 - 150R | 35 - 80 mmol/24h |
Draslík je hlavním intracelulárním kationtem, jeho koncentrace v buňce je regulována pomocí sodíkové pumpy i aktuální hodnoty pH, extracelulárně systémem renin-angiotenzin-aldosteron, acidobazickým stavem, inzulinem a katecholaminy. Draselné i vodíkové ionty jsou secernovány výměnou za sodné. K+ se vylučuje močí , částečně GIT. Má význam v řadě metabolických pochodů, účastní se fosforylačních dějů, rozpadu ATP, uplatňuje se při neuromuskulární aktivitě, dráždivosti srdečního svalu, regulaci krevního tlaku. Přetrvávají-li anabolické děje v těle, zvyšuje se ukládání draslíku do buněk, při katabolismu, naopak buňky opouští.
Stanovení odpadu v moči je významné při bilančních sledováních. Ztráty jsou závislé na stavu ABR a minerálního metabolismu. V ledvinách je draslík reabsorbován v proximálním tubulu a v distálním tubulu aktivně secernován. Aldosteron podporuje zpětnou resorpci sodíku a exkreci draslíku. Při hyperkalemii se zvýší exkrece K+ renálními tubuly, sekrece H+ je inhibována a dochází k extracelulární acidóze s vylučováním alkalické moče.
↓ nedostatečný příjem K+, nadměrné ztráty draslíku (pocení, zvracení, průjmy, hypokalemická neuropatie, deficit Mg, diuretika), stavy se zvýšením mineralokortikoidů, primární hyperaldosteronismus, nádory s produkcí ACTH, ztráty v GIT, ureterosigmoideostomie
↑ zvýšený příjem K+, snížená exkrece draslíku (renální insuficience, léčba antagonisty aldosteronu, nedostatek mineralokortikoidů), přesun K+ z buněk do ECT (šokové stavy, katabolismus, rozpad tkání), inhibitory ACE, kalium-retenční diuretika, chronické pylonefritidy, chronická glomerulonefritis, hyperaldosteronismus, Bartterův syndrom, renální tubulární acidóza, léčebně podávané diuretika, polyurická fáze renálního postižení