Hepatální profil WB

AMA M2 (pyruvát-dehydrogenázový komplex na vnitřní mitochondriální membráně) je indikováno při podezření na PBC, CAH, kryptogenní cirhózu, malignity jater a systémové onemocnění pojiva. Toto vyšetření slouží především k podpoře diagnózy PBC. Anti-M2 mohou mít prediktivní význam. Mohou se objevit řadu let před projevy PBC. Osoby s trvale vysokou hladinou protilátek Anti-M2 mají vyšší riziko vzniku PBC. 

Anti-LKM-1 (liver-kidney microsomes, cytochrome P450 II D6) jsou asociovány s autoimunitní hepatitidou 2. typu a s virovou hepatitidou C. Pacienti s AIH typu 2 bývají typicky negativní na ANA a SMA. Vyšetření se používá při diferenciální diagnostice autoimunitních hepatitid. 

LC-1 (cytosolic liver antigen type 1, formiminotransferase-cyclodeaminase) je cytosolový jaterní antigen.  Protilátky proti LC-1 se vyskytují se samostatně nebo v asociaci s jinými autoprotilátkami při AIH. Zejména je nalézáme u dětí a mladších pacientů a bývají asociované s protilátkami LKM1. 

Nukleoporin gp210 je asociován s primární biliární cirhózou. Hladina protilátek koreluje s progresí onemocnění. Pozitivita protilátek proti gp 210 může vést až k poškození jater. Nukleární tělískový protein sp100 je asociován s primární biliární cirhózou. Hladina protilátek koreluje s progresí onemocnění. Pozitivita protilátek proti sp100 může vést až k poškození jater. 

SLA/LP (soluble liver antigen/liver pancreas antigen) je rozpustný jaterní /jaterní-pankreatický antigen. Jedná se o protein (50 kDa) v cytosolu jaterních buněk, který je zahrnut do regulace biosyntézy proteinů. Je nejpřesnější diagnostický marker pro AIH, přestože prevalence protilátek je jen 30%, predikční hodnota je 100%. 

a-F-aktinu jsou markerové protilátky pro autoimunitní hepatitidu (AIH) typu 1.Často jsou asociovány s antinukleárními protilátkami (ANA). Nízké titry a-F-aktinu lze nalézt u virových infekcí, jako je infekční mononukleóza, chronická hepatitida C (8-10 %), ale také u revmatických onemocnění, primární biliární cholangitidy (PBC) (22 %), u pacientů s alkoholickým onemocněním jater (3–16 %) a nádorovým onemocněním. Jejich prevalence u zdravých jedinců je přibl. 5 %.