Zpět na přehled

Hořčík (magnesium, Mg)

Mg

Parametry metody

Princip

Fotometrie

Materiál
Sérum
Stabilita

Sérum: 3 dny při 2-8 °C

Jednotky
mmol/L
Referenční meze
Sérum
Věk    
0 - 6T   0,75 - 1,15 mmol/L
6T - 1R   0,66 - 0,95 mmol/L
1 - 15R   0,78 - 0,99 mmol/L
15 - 150R   0,66 - 0,91 mmol/L
 
Moč odpad
15 - 150R   1,7 - 8,2 mmol/24h
Zdroj referenčních mezí
Jaroslav Masopust: Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, Karolinum 1998
Doba odezvy
24 h
Klinické informace

Hořčík je důležitý biogenní prvek, uložen převážně intracelulárně, obsah hořčíku v buňkách se velmi liší podle druhu buněk. Klinicky významná je jeho funkce v mnoha metabolických procesech a enzymat. reakcích, esenciální je pro přenos neurosvalového vzruchu a svalových kontrakcí. Důležitou úlohu zastává v transportu K a Ca, rovněž je nezbytný k sekreci parathormonu. Snížením obsahu magnezia klesá sekrece PTH a dochází k poruše transportu K a Ca přes buněčnou membránu, depleci draslíku v buňce a vstup vápníku do buňky, klinicky se projeví hypomagnezémie současně s hypokalémií a/nebo hypokalcémií. V krvi se může vyskytovat jako volný kation, součást komplexů a vázané na albumin. Renální vylučování magnezia je závisí na výši glomerulární filtrace a tělesných zásobách hořčíku. Deficit hořčíku v organismu vede ke zvýšené resorpci hořčíku v ledvinách a zvýšené absorpci v GIT.

Interpretace

↓ snížený příjem (hladovění, proteino-kalorická malnutrice dětí, parenterální výživa, chronický alkoholismus), GIT ztráty (malabsorpce, průjmy, biliární píštěle, resekce tenkého střeva, nazogastrické odsávání), renální ztráty (medikace diuretiky, hypokalémie,  deplece fosfátů a kongenitální tubulární defekty reabsorpce magnezia), endokrinologické poruchy (hyperaldosteronismus, Bartterův syndrom, hyperthyreóza, hyperparathyreóza, DM), familiární hypomagnezémie


↑ akutní a chronické renální selhání, nedostatečnost nadledvin, medikace solemi magnezia, preeklampsie, eklampsie, m.Addison

Zdravotní výkon
81465