Zpět na přehled

Sodík (natrium, Na)

Na

Parametry metody

Princip

Iontově selektivní elektroda (ISE)

Materiál
Sérum, moč
Stabilita

Sérum: 14 dní při 2-8 °C

Moč: 45 dní při 2-8 °C

Jednotky
mmol/L
Referenční meze
Sérum
Pohlaví   Věk    
M+Ž   0 - 6T   136 - 146 mmol/L
   6T - 150R   137 - 146 mmol/L
 
Moč odpad
M+Ž   0 - 6T   0 - 10 mmol/24h
   6T - 1R   10 - 30 mmol/24h
   1 - 7R   20 - 60 mmol/24h
   7 - 15R   50 - 120 mmol/24h
   15 - 150R   120 - 220 mmol/24h
Zdroj referenčních mezí
Jaroslav Masopust: Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, Karolinum 1998
Doba odezvy
24 h
Klinické informace

Sodík je hlavním extracelulárním kationtem a slouží k regulaci a tělních tekutin a udržování osmotického tlaku. Jeho denní příjem osciluje 100-260 mmol, z čehož se 95 %  vylučuje močí, zbytek potem a stolicí. Natremii hodnotíme vždy ve vztahu k hydrataci, chloridemii a proteinemii. Klinický význam sodíku je při udržování osmolality krve a acidobazické rovnováhy. Hyponatremie event. hypernatremie vzniká při snížení, resp. zvýšení množství sodíku v ECT. 

Za fyziologických okolností je koncentrace natria v moči silně závislá na příjmu NaCl a tekutin. Omezení příjmu sodných solí vede ke sníženému vylučování až o 1/4. Ze všech minerálů na sebe nejvíce váže vody, retence sodíku je proto doprovázena retencí vody a naopak.

Interpretace

SÉRUM:

↓ endokrinní příčiny (hypothyreóza), katabolické stavy, hypoalbuminemie, hypoproteinemie, po déletrvající léčbě diuretiky, pseudohyponatremie, déletrvající zvracení nebo průjmy, snížené reabsorpci ledvinami, nadměrné zadržování tekutin


↑ renálních ztrát vody u poruchy sekrece nebo uplatnění ADH, při zvýšeném příjmu solí, při snížené exkreci Na (srdeční dekompenzace, jaterní cirhóza, nefrotický syndrom, renální insuficience, hyperaldosteronismus, Cushingův syndrom, deficit vody, dehydratace), neonatální období, zvýšené ztráty GIT

MOČ:

↓  při fyzické aktivitě, dieta s omezením příjmu sodíku

Zdravotní výkon
81593