Protilátky IgM proti core antigenu hepatitidy B (anti-HBc IgM)

HBV, hepatitis B virus, způsobuje virový zánět jater (hepatitidu) typu B. Jedná se o DNA virus z rodu Orthohepadnavirus (čeleď Hepadnaviridae). Přenáší se parenterálně, krevními deriváty a krví, pohlavním stykem a perinatálně. Je výrazně hepatotropní, v menší míře se však může replikovat i v B lymfocytech. Infekce virem HBV se manifestuje buď jako akutní hepatitida, chronická hepatitida a nebo jako symptomatické nosičství viru. V naší populaci je asi 0,7% nosičů viru.  Virus HBV je rovněž dáván do 
souvislosti s maligním onemocněním jater. Pro charakteristiku infekce HBV se využívá řady markerů. Anti-HBc se objevují po HBsAg a dosahují maxima během akutní fáze před nástupem anti-HBs. IgM protilátky anti-HBc vymizí po odeznění nekomplikované akutní infekce, ale IgG protilátky přetrvávají léta.